hned první lidičky mě vzali přímo do městečka Taupo u stejnojmenýho jezera který je jedním z největších na zélandu
jen na dýlku má přes 60 km a vziklo  při vulkanický činnosti , je hodně hluboký a voda je průzračná.
kromě jezera jsem se docela kochal luxusníma plavidlama všeho druhu



zbytek dne jsem strávil nákupem malýho vrcholovýho báglu na foťáky, zmrzliny , posíláním prvních pohledů, koupelí v jezeře
a pochodem podél řeky s obrovským průtokem směrem k Huka falls - nenápadným peřejím s největšímj průtokem vody na ostrovech
u kterých měl bejt přímo u řeky zadara kemp a nakonec jsem na něj narazil a nebyl jsem tam sám ..
za všechny mě zaujal starej autobus přitaženej za osobákem v kterým vegetovali nějací důchodci





ráno jsem došel zpět do městečka a po pár kilácích za městečkem už si zase vezl prdel podél
jezera do Turangi což mělo bejt nejbliží použitelný městečko pro můj záměr vypravit se na
Tangariro crossing - uznávanej jako nejlepší  jednodení track na novým zélandě  ... no pravda
ušlo to ,ale viděl jsem  na pár místech i lepší věci :o)

jen co jsem dorazil do centra Turangi potkal jsem další docela luxusní starej autobus obloženej dřevem
ve stylu galéry ....


když  jsem  zjistil jak se věci mají , ubytoval se v super kempiku kde jsem si  dohodl uskladnění
věcí a na šestou ráno odvoz na místo činu (začátek tracku byl přes 50km daleko a to se mi fakt
chtít před vejšlapem nechtělo ... a brzy ráno těžko chytit stopa aby ček vylezl nahoru aspoň dopolko
- track je sice jen 18km ,ale cesta zpět na začátek je přes 60 a tak i ti co mají auto radši zaplatí dopravu
na začátek a z konce tracku -taky kvůli vykrádačkám na parkovištích že ..)
při nákupu ve městě jsem narazil na malej Fish and Chips krámek kde jsem si dal nejlepší rybu na celým
zélandě (to jsem ještě nevěděl ani to  že na ní ještě po 2 měsících příjde znova čas )
zbytek dne strávil koupáním a focením podél jednoho parádního užnevímjaksejmenoval potoka a kopců kolem.

ráno začalo akčně v 5 pořádnou snídaní na celej den a  před sedmou huž jsme šplhali do krpálu vstříc novým
zážitkům .... a  musím uznat ,že tenhle track by si žádnej návštěvník kterej má trochu schopný nohy neměl
nechat ujít .. od začátku až do konce ..nějakejch 9 hodin kochačka docela obstojná ...
po počátečním několikahodinovým šplhání na jakousi náhorní plošinu mezi krátery kolem jezer a jezírek pomalu
směrem dolu s výhledem na Taupo ..prostě paráda ..posudtě sami
počasí bylo parádní takže výhledy stály za to ,ale nahoře studenej vítr prozrazoval ,že v marastu to musí bejt
hodně nepříjemná procházka bez možnosti něco vidět (jako na spustě míst na zélandu je příroda dost nevyzpytatelná
a dobrý počasí základ pro možnost něco vidět)






























na každým kroku bylo vidět a cítit ,že to je aktivní sopečný
místo ... sýra a čmoudíky byly všudepřítomný






















celkově to byl parádní program na celej den a druhej den ráno jsem šupajdil z kempu opět
směrem SH1 a stihl udělat fotku sopky než si kiwík kterej mě vezl koupil něco k jídlu v nezajímavým městečku Waiouru
..po průjezdu neskutečnou Desert Road s parádním výhledem na pravobok
směrem k národnímu parku s několika aktivními vulkány kterým vévodil největší Mt.Ruapehu s obrovským
kráterovým jezerem a pěkně zasněženou čepicí ... měl jsem strach abych stihl všechno na jižním ostrově a
tak jsem v tomhle parku strávil jen jeden den čehož jsem  už jen s tím co jsem viděl z auta litoval ,ale
naštestí jsem si vyšetřil čas a po skoro dvou měsících se mi podařilo strávit tady další 4 dny na přes 80km dlouhým vejšlapu
kolem týhle největší sopky a rovnou prozradím ,že to byl nejlepší vejšlap co jsem na zélandu dal :o)



naplánovanej jsem měl přesun směrem Welington a trajekt na jižní ostrov